Žena u postele
Můj nejintenzivnější zážitek se stal roku 2004 na školní praxi v Řecku. Bydlela jsem na pokoji ještě se třema slečnama, nakonec jsem za to byla neskonale vděčná!
Jednou takhle večer po práci jsem šla spát, jako každý jiný večer, když se nešlo pařit. Hned jsem usnula jako nemluvně. V noci mě však cosi probudilo. Jakoby mi někdo stahoval z rohu postele přikrývku, jakoby od nohou. Tak jsem si ji stáhla zpět. Ale opakovalo se to. Tak jsem se nadzvedla, jestli se přikrývka třeba jen o něco nezasekla. No, nezasekla. Najednou kdosi položil ruku na postel, pak druhou až se vynořila celá postava. Byla to žena, tak 25 let, dlouhé plavé vlasy, bledá s kruhy pod očima, že by se na nich dalo houpat. Oblečená do jakési světlé pytloviny. V očích jsem nedokázala přečíst, zda chce ode mě pomoct nebo zda mi chce ublížit. Spíš jsem z ní ale cítila negativitu, bala jsem se.
Chvíli se na mě jen tak koukala, stejně tak já na ni. A pak vlezla na postel a pomalu se ke mě po čtyřech přibližovala. Čím byla blíž, tím víc jsem se odtahovala až jsem byla nacpaná v rohu postele na zdi. Nemohla jsem nic, až když byla u mě tak blízko, že by do mě snad mohla i vlézt, překonala jsem to a začala volat o pomoc.
Vzbudila jsem holky a víc nic si nepamatuju. Jen jsem byla v šoku ještě pár dní. Ale podle vyprávění holek, jsem prý po rozsvícení světla byla nacpaná v rohu postele, uslzená, vyděšená, bledá jako smrt, kruhy pod očima a kývala jsem se zpředu dozadu jako blázen. Nicméně o té ženě jsem nic nezjistila, ani o místě kde dnes stojí hotel. Dokonce ani od tamních obyvatel.. asi se nikdy nedozvím, co po mně chtěla.
